Přeskočit na obsah
Jak pracuje kůže

Jak pracuje kůže

Věděli jste, že vaše kůže váží asi čtyři kilogramy a její plocha se rovná asi dvěma čtverečním metrům? Kůže je tak naším nejtěžším orgánem – a je důležitá hned z několika důvodů. Kůže vytváří bariéru, která chrání vnitřek našeho těla před bakteriemi, chemickými látkami, nečistotami, UV zařízením ze slunce a dalšími škodlivými prvky přítomnými v okolním prostředí. Za působení slunce kůže vytváří důležitý vitamin D, který kromě jiného potřebujeme pro normální vývoj zubů a kostí. A navíc prostřednictvím vypařování a pocení reguluje teplotu našeho těla a úroveň hydratace. Bez kůže bychom se doslova vypařili!

Kůže je také důležitým smyslovým orgánem, který používáme k vnímání příjemných pocitů a pocitů, které nám nejsou příjemné. Důvodem je velký počet nervových zakončení ve svrchní vrstvě kůže, která odesílají v podobě signálů do mozku vjemy získávané z našeho okolí, například když se dotýkáme věcí nebo když se někdo jiný dotýká nás.

To, co obvykle nazýváme kůží, se ve skutečnosti skládá ze tří samostatných vrstev. Každá přitom plní jinou funkci:

Epidermis (svrchní vrstva)

Epidermis (pokožka) je nejsvrchnější vrstvou kůže a z více než 90 % ji tvoří keratin, stejný typ buněk bohatých na proteiny, které se nachází v našich vlasech a nehtech. Tyto buňky nahuštěné těsně jedna vedle druhé se neustále pohybují nahoru směrem k nejsvrchnější vrstvě v epidermu, která se nazývá Stratum Corneum, kde odumírají a odlupují se. Od okamžiku vzniku trvá buňkám asi pět týdnů, než se dostanou až na povrch. Nejtenčí část nejsvrchnější vrstvy kůže se nachází na očním víčku (asi 0,05 mm), zatímco nejsilnější část se nachází na dlaních rukou a na patách chodidel (1 mm nebo i více).

Epidermis chrání vaše tělo před infekcemi, a to díky speciálním buňkám, které varují imunitní systém před viry a dalšími škodlivými organismy. Ztvrdlé buňky v nejsvrchnější vrstvě, takzvané korneocyty, poskytují také ochranu před nárazy a oděrkami a čím více je kůže rozedřená, tím tlustší se stává. Z tohoto důvodu se vám občas na rukách objeví mozoly, když vykonáváte těžkou fyzickou práci. Svrchní vrstva kůže je téměř kompletně voděodolná a samohydratující, opět díky korneocytům, které zadržují vodu a společně s přirozeně se vyskytujícími lipidy udržují kůži hebkou a vláčnou. Pokud však vlhkost ve svrchní vrstvě klesne pod 10 procent, začne kůže slábnout, vysychat a křehnout. Pokud se vaše kůže dostatečně nehydratuje vlastní aktivitou, je potřeba ji pravidelně zvlhčovat tučným krémem na kůži, aby byla zachována její pružnost.
V nižších vrstvách epidermu se nachází pigmenty, které určují barvu naši kůže a chrání nás před ultrafialovým zářením ze slunce. Tyto pigmenty nám pomáhají s opalováním při pobytu na slunci. Pokud ale jejich ochrana nebude dostatečná, spálíme se. Lidé s tmavší kůží mají více pigmentových buněk než lidé se světlou kůží.

Dermis (prostřední vrstva)

Prostřední vrstva kůže se nazývá dermis (škára) a tvoří ji silná a pružná pojivová tkáň. Dermis je nejsilnější vrstvou kůže a na vašich zádech může její tloušťka dosáhnout až 3 milimetrů. Tuto vrstvu tvoří lymfatické cévy, smyslové buňky, nervová zakončení, vlasové folikuly, mazové žlázy a potní žlázy, ale také velké množství cév, které dodávají do epidermu kyslík a živiny a odvádějí pryč odpadní látky. Dermis je také ta vrstva kůže, která odpovídá za zblednutí naší barvy vlivem chladu v zimě a zčervenání, když vyvíjíme fyzickou aktivitu nebo jsme v rozpacích. Důvodem je to, že se krevní cévy v chladném prostředí stáhnou a v teplém prostředí roztáhnou, aby tak regulovaly tělesnou teplotu.

Elastické buňky v dermu s věkem pozbývají na pružnosti, což vede k tvorbě vrásek. Dermis také může za to, že nám po hlubším zranění zůstávají jizvy, protože taková zranění se hojí v pojivové tkáni.

Subcutis (nejspodnější vrstva)

Nejspodnější vrstva kůže (podkoží) obsahuje porézní pojivovou tkáň a tukové buňky, které nás chrání před nízkými teplotami, před nárazem, a ve které se uchovávají zásoby živin a tekutin pro případ hladovění. Tloušťka podkoží se pohybuje v rozmezí od dvou milimetrů až do deseti centimetrů, a to v závislosti na vaší tělesné stavbě. Subcutis také obsahuje krevní cévy, které dodávají do kůže kyslík a živiny.